Jablko nepadá daleko od stromu

( aneb jak Mojda vypátral Emira a Agniezsku)

Při shánění podkladů a informací k expedici Kavkaz 2012 jsem narazil na zajímavé a dosud neobjevené a pravděpodobně netušené skutečnosti, jež se pravděpodobně váží k životu nám velice známému Emiliu Čimiči. Do rukou se mi mimo jiné dostala kniha D.W. Freshfielda o objevování Kavkazu - The Exploration of the Caucasus.

Douglas William Freshfield byl britský geograf a horolezec. Z jeho knihy vyplývá, že horolozecké tažení do kavkazských velehor zahájili Angličané a prvním objektem, který si zvolili k výstupu, byl Mingi Tau - tak se v místním nářečí nazývá Elbrus. 31. července 1868 v 10:40 hod stanuli na nižším (východním) vrcholu (5593 m) D.W. Freshfield, C.C. Tucker, A.W. Moore a francouzský průvodce z Alp Francois Devouassoud. Jak vyplývá z Freshfieldova popisu výstupu, na vrcholu s nimi byli i dva nosiči,. Jejich jména neuvedl, ale s největší pravděpodobností to byli příslušníci národa Čerkesů, jenž tuto oblast obývá.

Při bádání ve sbírkách Národního muzea jsem se náhodou setkal s jistým panem Vláskem, který mapuje činnost české obce Sokolské, a při tématu Kavkaz se rozpomněl, že kdysi narazil na pozůstalost jistého Bulata Chaširova, jenž přicestoval za první války spolu s oddílem navracejících se Československých legií. Netrvalo dlouho a pan Vlásek mi poslal naskenovaný originál dopisu psaný s největší pravděpodobností právě Bulatem a adresovaný své ženě.

V tomto dopise autor popisuje dobrodružný a úspěšný výstup skupiny pod vedením Douglase Freshfielda na Mingi Tau. Zejména se pak rozepisuje o skutečnosti, která nastala při sestupu do základního tábora, když špatně došlápl a zřítil se do nehluboké rokle, z které mu pomohl jeho krajan. V závěru dopisu svého zachránce jmenuje, byl jím Emir Graběv.

Dá se předpokládat, že mladý a statný Emir (znalec místních poměrů) působil jakožto nosič a průvodce po Kavkaze již dříve před tímto výstupem. A tak se není čemu divit, že jméno E. Graběv figuruje i v seznamech Ruské zeměpisné společnosti.

V letech 1847-1854 prováděl polský geodet a astronom (mimo jiné jeden ze zakladatelů Kavkazské sekce Ruské zeměpisné společnosti) Josef Chodzko zaměřování sítě trigonomických bodů na Kavkaze. Během této práce vystoupil na nespočet kavkazských vrcholů a za své alpinistické zásluhy byl později prohlášen čestným členem Clubu Alpin Francais. V Chodzkově topografickém týmu pracovalo více Poláků včetně jisté Agniezsky Czimiczi. Při mapování oblastí Kavkazu - viz mapa - a trigonometrickém zaměřování Elbrusu, jež se nachází na území zvaném Čerkesie (dnešní Karačajevsko-čerkeská republika) pravděpodobně došlo k osudovému setkání Agniezsky a Emira.

Všechny tyto indicie mě tedy vedou k odvážnému závěru, že Agnieszka Czimiczi a Emir Graběv zplodili syna, jež je nám znám jako Emilio Čimiči.